Jak vítati mám Tebe,můj Králi s výsosti,
jemužto zem i nebevstříc plesá s vroucností?
Ó, Jezu, světlo v dušimi rozsvěť jasné sám,
ať jak Tě ctíti sluší,vždy právě vím a znám.

Nic z rajského Tě místanevedlo v stánek náš,
jen láska Tvoje čistá,již k všemu světu pláš,
chtě ze všech muk a strastía nevýslovných bíd,
i pekla ze propastísvůj vykoupiti lid.

Nuž, slyš to, truchlé stádcea v srdce si to vpiš:
že ku konci se v krátcetvá úzkost chýlí již!
Hle, ve dveřích již stojítvůj Pastýř laskavý,
ten rány tvoje zhojía křivdy napraví!

Nic hrozeb, pomst a křikuse neděs nepřátel!
Je všecky v okamžikutvůj potře Spasitel.
On v slávě Boží zjevíse Králem nad všemi
a bezbožné co plevyrozptýlí po zemi.

On přijde na oblace,by vzpurné odsoudil
a svým pak věrným zasedá v nebi s sebou díl.
Ó, přijdiž, přežádoucía v svou nás pojmi říš,
kdež, Slunce nehasnoucí,se věčnou slávou skvíš!