Měl Jozue v poušti jasný cíl, najít domov pro svůj lid
jenže Jordán cestu překřížil, dál už nemoh' nikdo jít.
Až Jozue dostal vnuknutí, pozved skříňku starý muž
prošel řekou zástup semknutý jak když máslem projde nůž.
Za vodou zdi se dotkly oblohy a hradby hlídá stráž
jsi stracen lide nebohý, tohle město nezdoláš.
To město bylo Jericho
To město bylo Jericho

Však dřív než dojde ke zteči, pár zvědů běží vpřed,
dívka Ráb jim za slib bezpečí dává víno, tělo, chléb.

  : Jozue měl z toho starost velikou,
  velikou, velikou
  do večera chtěl by dobýt Jericho,
  zdi však stojí jako hráz. :

Tu Jozue káže lidem svým šestkrát město obejít
potom troubit hlasem velikým, ať se třese každý štít.
Kolem stojí muži ve zbrani, s nimi dvě stě tažných mul
sotva zazní rohy beraní, zdi se sypou jako sůl.
Sotva zazní rohy beraní, vojska křičí z plných plic
město bez hradeb se nebrání, v cestě nestojí už nic

  : Jozue má z toho radost velikou, velikou, velikou,
  k nohám se mu položilo Jericho, hradby padly v jeden ráz :

Sotva dotroubili trubači, sotva usadil se prach,
celý kraj se divit nestačí, město leží v sutinách.
Mezi domy které zůstaly, byl i dům nevěstky Ráb
muž své sliby tesá do skály a Jozue byl čestnej chlap.
Čím byl proti němu Gideon, čím byl proti němu král?
Ještě dnes na poplach bije zvon z dob, kdy on před Městem stál...
To město bylo Jericho, to město bylo Jericho
Jozue měl z toho radost velikou,
hradby padli v jeden ráz.