Jednoho rána vyjel jsem na koni krásném do kraje a v ruce měšec potěžkal, kam otec zlato nesypal. A jel jsem do daleka a šťastný život čekal v neznámé cizině navzdory všem, navzdory všem. Jak bych se vrátil rád do rodného domova, jak bych se vrátil rád, otec všeho hojnost má. A konečně jsem našel cíl v rozkoši plné ulici. Tři měsíce jsem prožíval, o čem jsem ani nesníval. A děvče měl jsem krásné, všem hochům líbila se, odešla ode mne navzdory všem, navzdory všem. A při závavě s přáteli se groše rozkutálely, pak do krajiny přišel hlad, já pred ním začal utíkat. Však našel i mé dveře, bez přátel, bez haléře, jsem z města odešel navzdory všem, navzdory všem. Teď několik už týdnů jsem špinavých vepřú pasákem. A už se ani nestydím, ty boby vepřů závidím. Ach, pláču nad svou nouzí a po domově toužím, jak přijmeš syna zpět, ó otče můj. Ó otče můj!Ogni stella Vzdej dík hyạ ngẖny lrb ạlsmạʾ بۇكىل اتاق مارتەبەمدى بەرەمىن wjhk nʿạyn bhtạf Giver of Joy عابرين دايسين พระนาม พระเจ้า พระนาม พระเจ้า Fanahy Mpanazava ạ̉rạk bạlạ̹ymạn
Song not available - connect to internet to try again?