1. Měl dětskou tvář a na rtech smích a veselý vždy byl, však v hnědých očích vážnost měl, jakoby sto let žil. Rád sedával pod stožárem, svou Bibli četl tam, na Boha on se spoléhal ten plavčík jménem Žán. 2. A večer, když on v kajute u lúžka klekával, na lodi nebyl jediný, kdo by se mu nesmál. My všichni peklu sloužíme chechtá se kapitán. Však on své oči vážné má a jméno jeho Žán. 3. Pak přišel večer, přišla noc a všude mrtvý klid a námořníci nemohli strachem už ani klít. Pak vlny zvedly fregatu, zařičel uragán. Jen jediný má v očích mír - ten plavčík jménem Žán. 4. Posádku celou jíma děs, vždyť kdo by o smrt stál. Každý ví, že je zbytečné se živlem rvát se dál. Vítr loď mořem unáší, jako by to byl trám. A na té lodi pod stěžněm klečí ten plavčík Žán. 5. Náhle všechno to běsnění zázrakem umlká. Posádka jenom o vlásek záhubě uniká. Tu všichni muži obrací své oči s úctou tam, kde Bohu vzdáva díky své, ten plavčík jménem Žán. 6. Pak všichni muži klekají a zvedají svůj hlas: „Bože, Tys život zachránil i duše naše spas!" Pod stožár potom sedají, tam, co kdysi sedal sám. A tam je Boha učí znát ten plavčík jménem Žán.Napred, hore domov Giorni Kto dá ti lásku mạbaqytsẖy mujar̃da bany ậdam W gronie naszym Yuborgin Oh! que ton joug est facile ربي شايفني Chin Koʻngil وا حبيبي
Song not available - connect to internet to try again?